Roku 1849 se Nasavrky staly sídlem berního úřadu a okresního soudu, k němuž patřilo 46 okolních obcí. 29. 10. 1853 pak byly pražským c. k. místodržitelstvím povýšeny na město. To vše podporovalo sílící zájem o kulturní dění a spolkovou činnost.

Prvním c.k. notářem v Nasavrkách byl Adolf HÁJEK (syn místního sládka Leopolda Hájka). Ten byl již za svých studií v roce 1847 jedním ze studentů, kteří založili Akademický tělocvičný spolek v Praze, což byl první pokus o organizovaný tělocvičný spolek v českých zemích. Než se však jeho činnost stačila rozvinout, přišly události roku 1848 a zánik spolku.

Po vzniku Sokola Pražského (1862) se snažil notář Hájek o založení sokolské jednoty v Nasavrkách – tehdy však bezvýsledně. Po svém odchodu z Nasavrk působil potom jako náčelník v Sokole Kolín. Připomínkou této doby je článek ve Zpravodaji pražské tělocvičné jednoty Sokol č. 4/1928 o PRVNÍM ČESKÉM TĚLOCVIČNÉM KONI. Je to historka ze vzpomínek bratra Františka Kožíška, který ji napsal k prvnímu sletu v r. 1882 jako součást článku “Co si nářadí povídalo”

…slyšte tedy…

O prázdninách roku 1844 navštívil Ferdinand Šmídt (později majetník ústavu tělocvičného) přítele svého Adolfa Hájka, pozdějšího náčelníka Sokola v Kolíně a tito dva páni, svého řemesla právníci, zhotovili vlastnoručně koně, bradla a hrazdu. Ovšem vystavěti bradla a hrazdu není tak nesnadno, zato však kůň dal jim pěknou práci. Uřízli přiměřený kus kmene borového, obalili jej slaměnými obaly, pošili chmelovým žokem, opatřili orašplovanými madly a čtyřmi do země zasazenými nohami. Na tomto koni cvičilo se po dvě léta v pivovárním dvoře v Nasavrkách, kde ”pan starý” Hájek vařil výtečnou chmelovinu. Po dvou letech dostal kůň trvanlivější oblek, byl totiž pošit koží a opatřen pevnýma nohama, aby mohl býti přenášen. Roku 1863 octl se tento veterán v chrudimském Sokole, kamž byl jako dar poslán …
Poznámka: František Šmídt (Schmidt) byl v polovině 19. století jedním ze dvou majitelů léčebných ústavů v Praze, v nichž se cvičilo podle německé turnerské soustavy (druhým byl známý tělocvikář Jan Malypetr).

Zpět do Nasavrk:

Roku 1874 pořádá Hospodářský spolek nasavrckého a chrudimského okresu první Okresní hospodářskou výstavu v Nasavrkách, kde jsou vystavovány zemědělské stroje, zvířectvo, plodiny a řemeslnické výrobky (84 vystavujících). Druhá výstava se potom konala v roce 1910 v mnohem větším rozsahu, předsedou výstavního výboru byl Eduard Pinz 4/, c.k. notář v Nasavrkách, starosta Sokola.

Rok 1885 je rokem založení Sboru dobrovolných hasičů, o tři roky později vzniká Živnostenské společenstvo v Nasavrkách, a to pak roku 1903 zakládá Nemocenskou pokladnu pomocnickou i úřednickou. Prvním peněžním ústavem v obci byla v letech 1861 – 1870 Občanská záložna a dalším v roce 1883 vzniklá Okresní hospodářská záložna. Svými službami přispěla vydatně k rozvoji Nasavrk i okolních obcí.

Počátkem 20. století jsou Nasavrky významným centrem severní části Železných hor a soudním okresem. Jsou tu činné různé spolky – Hasičská župa nasavrcká, Řemeslnicko-živnostenská beseda, Čtenářská beseda, Hospodářský spolek pro okres Nasavrky, Okrašlovací spolek, Krejcarový spolek ve prospěch školní mládeže, učitelský spolek “Komenský”, Okresní sdružení dorostu venkova, Osvětový svaz, Okresní sdružení chovatelů hospodářského zvířectva a pravděpodobně i další.

Tou dobou má Sokol v Čechách i na Moravě téměř 700 jednot s více než 50 000 členy, je ustavena v roce 1904 Českoslovanská obec sokolská a sokolské hnutí proniká i do zahraničí. Tehdy přichází s myšlenkou založit sokolskou jednotu další nasavrcký notář Dr. Eduard Pinz spolu s několika vlastenecky smýšlejícími občany. A v listopadu 1906 je v Nasavrkách doba již “dostatečně zralá”.