NASAVRKY NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ

Roku 1849 se Nasavrky staly sídlem berního úřadu a okresního soudu, k němuž patřilo 46 okolních obcí. 29. 10. 1853 pak byly pražským c. k. místodržitelstvím povýšeny na město. To vše podporovalo sílící zájem o kulturní dění a spolkovou činnost.

Prvním c.k. notářem v Nasavrkách byl Adolf HÁJEK (syn místního sládka Leopolda Hájka). Ten byl již za svých studií v roce 1847 jedním ze studentů, kteří založili Akademický tělocvičný spolek v Praze, což byl první pokus o organizovaný tělocvičný spolek v českých zemích. Než se však jeho činnost stačila rozvinout, přišly události roku 1848 a zánik spolku.

Po vzniku Sokola Pražského (1862) se snažil notář Hájek o založení sokolské jednoty v Nasavrkách – tehdy však bezvýsledně. Po svém odchodu z Nasavrk působil potom jako náčelník v Sokole Kolín. Připomínkou této doby je článek ve Zpravodaji pražské tělocvičné jednoty Sokol č. 4/1928 o PRVNÍM ČESKÉM TĚLOCVIČNÉM KONI. Je to historka ze vzpomínek bratra Františka Kožíška, který ji napsal k prvnímu sletu v r. 1882 jako součást článku “Co si nářadí povídalo”

…slyšte tedy…

O prázdninách roku 1844 navštívil Ferdinand Šmídt (později majetník ústavu tělocvičného) přítele svého Adolfa Hájka, pozdějšího náčelníka Sokola v Kolíně a tito dva páni, svého řemesla právníci, zhotovili vlastnoručně koně, bradla a hrazdu. Ovšem vystavěti bradla a hrazdu není tak nesnadno, zato však kůň dal jim pěknou práci. Uřízli přiměřený kus kmene borového, obalili jej slaměnými obaly, pošili chmelovým žokem, opatřili orašplovanými madly a čtyřmi do země zasazenými nohami. Na tomto koni cvičilo se po dvě léta v pivovárním dvoře v Nasavrkách, kde ”pan starý” Hájek vařil výtečnou chmelovinu. Po dvou letech dostal kůň trvanlivější oblek, byl totiž pošit koží a opatřen pevnýma nohama, aby mohl býti přenášen. Roku 1863 octl se tento veterán v chrudimském Sokole, kamž byl jako dar poslán …
Poznámka: František Šmídt (Schmidt) byl v polovině 19. století jedním ze dvou majitelů léčebných ústavů v Praze, v nichž se cvičilo podle německé turnerské soustavy (druhým byl známý tělocvikář Jan Malypetr).


Zpět do Nasavrk:

Roku 1874 pořádá Hospodářský spolek nasavrckého a chrudimského okresu první Okresní hospodářskou výstavu v Nasavrkách, kde jsou vystavovány zemědělské stroje, zvířectvo, plodiny a řemeslnické výrobky (84 vystavujících). Druhá výstava se potom konala v roce 1910 v mnohem větším rozsahu, předsedou výstavního výboru byl Eduard Pinz 4/, c.k. notář v Nasavrkách, starosta Sokola.

Rok 1885 je rokem založení Sboru dobrovolných hasičů, o tři roky později vzniká Živnostenské společenstvo v Nasavrkách, a to pak roku 1903 zakládá Nemocenskou pokladnu pomocnickou i úřednickou. Prvním peněžním ústavem v obci byla v letech 1861 – 1870 Občanská záložna a dalším v roce 1883 vzniklá Okresní hospodářská záložna. Svými službami přispěla vydatně k rozvoji Nasavrk i okolních obcí.

Počátkem 20. století jsou Nasavrky významným centrem severní části Železných hor a soudním okresem. Jsou tu činné různé spolky – Hasičská župa nasavrcká, Řemeslnicko-živnostenská beseda, Čtenářská beseda, Hospodářský spolek pro okres Nasavrky, Okrašlovací spolek, Krejcarový spolek ve prospěch školní mládeže, učitelský spolek “Komenský”, Okresní sdružení dorostu venkova, Osvětový svaz, Okresní sdružení chovatelů hospodářského zvířectva a pravděpodobně i další.

Tou dobou má Sokol v Čechách i na Moravě téměř 700 jednot s více než 50 000 členy, je ustavena v roce 1904 Českoslovanská obec sokolská a sokolské hnutí proniká i do zahraničí. Tehdy přichází s myšlenkou založit sokolskou jednotu další nasavrcký notář Dr. Eduard Pinz spolu s několika vlastenecky smýšlejícími občany. A v listopadu 1906 je v Nasavrkách doba již “dostatečně zralá”.

Kronika Sokola Nasavrky uvádí text provolání k obyvatelstvu obce:

PROVOLÁNÍ

Ačkoliv naše okresní městečko, zejména v poslední době kulturně dosti rychle prospívá, přece těžce musí být želeno, že u nás dosud není zřízena jednota “Sokol”. Jednoty sokolské jsou ze všech spolků nejúčinnější, jejich výsledky jsou zejména v oboru národním, kulturním a tělocvičném veliké.
Krásné heslo “ve zdravém těle zdravý duch” pak tendence národní a mravní musí zajisté přivábiti do svého kruhu každého řádného, uvědomělého a rozumného Čecha.
Jednoty sokolské jsou zřízeny po celých našich vlastech, i ve zněmčených územích, kde jest jim těžce zápasiti o své bytí, ba i v dálných cizinách, jako v Americe, v Drážďanech, Londýně atd., všude, kde jen hrstka upřímných Čechů se nachází. Vždyť pěstují jednoty sokolské: tělocvik, tak mnoho prospěšný zdraví lidskému, vzdělání, přednášky, četby, divadla, hudbu, zpěv, zábavy, výlety, šíří přátelské styky, sjednocenost a konečně zvětšují armádu České obce sokolské, která jako hradba má státi proti nepříteli, nepřipouštějíc ani jednoho zhoubného vlivu na českou mysl, českého ducha a tudíž jádro celého našeho národa.
Bylo by nás nedůstojno, aby u nás ve středu okresu Nasavrckého, v okresním městě, které má být centrum a vzorem celého okolí, nebyla založena jednota “Sokol” a tím mohla nás předčit každá sebemenší vesnička, a proto v domnění, že setkáme se s pochopením, jakož i dobrou snahou u všech občanů, zveme Vás přátelsky do ustavující schůze na den 4. srpna 1906 o 8. hodině večerní do místnosti Čtenářské Besedy v Nasavrkách (U Rudolfů), ve kteréžto schůzi bude o významu Sokola šíře promluveno a o založení sokolské jednoty v Nasavrkách jednáno.

Svolavatelé:
Čeněk Sýkora
JUDr. Eduard Pinz
František Švadlenka
MUDr. František Linek


V uvedené schůzi se přihlásilo celkem 28 členů činných a 15 členů přispívajících.

Po schválení stanov, vypracovaných podle jednoty chrudimské, c. k. místodržitelstvím v Praze, byla na den 22. listopadu 1906 svolána členská schůze ku provedení volby funkcionářů a vytýčení další činnosti.

Byli zvoleni:
  starostou Eduard Pinz, notář
  místostarostou MUDr. František Linek, praktický lékař
  náčelníkem Antonín Černý, knihař
  dalších 8 členů výboru, 4 náhradníci, 2 revizoři účtů.

Usnesena byla výše členských příspěvků.

Na výborové schůzi 26.11.1906 byli zvoleni další funkcionáři: jednatelem Jan Anderle, pokladníkem Karel Dusík a hospodářským správcem Jan Novák.

Tak tedy byla 22. listopadu 1906 založena
TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL NASAVRKY

V této době Sokolská župa Východočeská se sídlem v Pardubicích (založena r. 1895) sdružovala asi 30 sokolských jednot. Pro zajímavost uvádíme roky vzniku sokolských jednot v okolí:
Sokol Pardubice - 1863     Žumberk - 1910
Chrudim - 1867   Krouna - 1912
Skuteč - 1882   Zaječice - 1914
Hlinsko - 1884   Bojanov - 1919
Luže - 1885   Lukavice - 1919
Chrast - 1886   Miřetice - 1919
Hrochův Týnec - 1887   Vrbatův Kostelec - 1919
Proseč - 1890   Prachovice - 1919
Trhová Kamenice - 1892   Orel - 1921
Heřmanův Městec - 1892   Licibořice - 1922
Horní Bradlo - 1903   Seč - 1925
Sokol Slatiňany - 1910   Včelákov - 1938




další kapitola: Z činnosti T. J. Sokol Nasavrky v letech 1907-2006

zpět na obsah